Poznejte Vysočinu zblízka
Vstupte do divokého kraje hlubokých lesů, čistých horských bystřin, rašeliništ a nekonečných luk. Poznejte drsnou i romanticky melancholickou krásu Českomoravské vrchoviny.
CHKO Ždárské vrchy
Zvlněné zalesněné hřebeny Českomoravské vrchoviny, které se také lidově říká Vysočina, jsou plné hlubokých lesů, čistých bystřin, skalních útvarů, rašelinišť i malebných lidových staveb či hospůdek. Kdysi tu rostl divoký prales. Klima zde bylo vždy chladnější a vlhčí, nebyl to kraj ani úrodný, ani jinak bohatý. Člověk mu vtiskl jeho dnešní podobu. Drsnou krásu tohoto kraje můžeme obdivovat i dnes.
Devět skal
Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny s výškou 836m se nachází v lesích asi 3km západně od chaloupky. Jedná se o turisticky velmi oblíbené místo.
Čtyři palice
Čtyři palice jsou významný skalní útvar tvořený třemi skalními bloky s názvy Děvín, Paličatá a Tvrz. Celá oblast je přírodní rezervací pod stejným názvem „Čtyři palice“. Výška skály je až 33m a jejich vznik se datuje do starších čtvrtohor, útvar je tvořen ortorulami. Horolezecky velmi vyhledávaná oblast.
Kyšperský rybník
Kouzelný a největší Křižánecký rybník napájený Kyšperským potokem, který pramení pod Devíti skalami. Oblíbený jest mezi místními i přespolními rybáři. Ale bacha, nechodit na dravce. Neb tu nikdy nebyli.
Malinská skála
Nádherný skalní útvar představuje skupinu rulových skal uspořádaných do kruhu kolem vrcholu s výškou 831m. K vidění je také balvanový proud – ukázka působení ledovce a mrazu ve starších čtvrtohorách. Zvětráváním vznikly také puklinová jeskyně a skalní výklenky. Nejvyšší skála – Výspa má výšku 20m.
Pivovar Rychtář
Známý Pivovar se nachází v nedalekém Hlinsku a jeho vznik se datuje do roku 1913. Po domluvě jsou možné zajímavé exkurze ve výrobě i ochutnávka píva.
Drátník
Drátník někdy taky Dráteník nebo Dráteničky či Drátenická skála je mohutná rulová skála o délce 200 metrů a výšce až 35 metrů. Mrazovým zvětráváním vzniklo několik skalních bloků, přičemž ten nejvyšší se označuje „Sokol“. Drátník je oblíbeným horolezeckým terénem.
Milovské Perničky
Rulové skály a přírodní památka asi dva km SV od Křižánek. Na vrcholu skal se nachází vyhlídka. Jedná se o oblast šesti skal s výškou do 28 metrů. Název pochází od lidového výrazu „perničky“, odvozeném od slova pernice, kterým se označovala mísa s uvnitř zdrsněným povrchem, v níž se trdlem třel uvařený mák. Na vrcholu skal se nachází právě tyto skalní mísy, které vznikly erozní činností. Pověsti jim přisuzují různý původ a účel, např. že je vytvořil člověk ke kultovním účelům, nebo že sloužily k zapalování strážných ohňů či k drcení obilí.
Naučná stezka "Za pilníkáři na Český kopec"
Život na Křižánkách do 2. světové války značně ovlivňovalo pilníkářské řemeslo. Dnes už je však ruční pilníkářství zaniklé a jeho historii přibližuje naučná stezka se 6 stanovišti, její délka je cca 2km a vede nedaleko naší chaloupky. Projděte si celou stezku.
Kamenný hraničník značící historickou hranici mezi Čechy a Moravou se nachází přímo v centru obce Křižánky. Od naší chalupy je to asi 100m. 🙂
Lisovská skála
Rulový skalní útvar Lisovská skála ležící v nadmořské výšce 810m a se nachází se asi 1km západně od vrcholu Devět skal, nejvyššího bodu Žďárských vrchů. Oblast je vyhlášena přírodní památkou.
Bílá skála je rulový skalní útvar a zároveň stejnojmenná přírodní památka asi jeden kilometr východně od Devíti skal. Leží nedaleko turistické značky, které vede přímo z Křižánek. Výšku má necelých 30m a délku 60m.
„Turistický“ pramen Svratky, nazývaný jako Stříbrná studánka. Skutečný pramen Svratky je asi 1200 metrů jižněji. Voda ze studánky odtéká do říčky Břímovky, která je pravým přítokem Svratky. Na jaře bývá pramen vydatnější a dá se z něj napít.
